Jsem dítě jara a miluju slunce. Mám ho teď nejen s podzimem zoufale málo. Uzavírám se do sebe, do své bubliny a rozsvěcuji všechny svíce. Kolem mne je už příliš smutku, beznaděje, obviňování, chaosu a nejistoty. Potřebuji rovnováhu.

V médiích a na sociálních sítích se střídají odborníci na všechno, často si protiřečí a záměr jejich sdělení je nesrozumitelný. Ptám se sama sebe – co je cílem toho onoho sdělení? Chtějí přispět k osvětlení a řešení či se zviditelnit?

Nikde neslyším o východisku, plánu, která by vnesla aspoň světýlko naděje. Života. Energie. 

Už nechci další bolest, nepotřebuji paniku a nekončící strach. Jen mě to uvrhává hlouběji do temnoty.

Vím, že můj odpor je přirozená reakce na bolest. Budu-li se s ním prát nebo celou situaci zlehčovat, dříve či později se vyčerpám. A to je velký luxus. Moje kapacita, odolnost, energie a ochota investovat své úsilí, obětovat kus sebe, nejsou vůbec samozřejmé a nevyčerpatelné. Potřebuji vědět, kam a proč ji mám dát. Chci celý kontext. Krutou pravdu a taky naději, východisko, lék. Nesnáším tahání za fusekli a smradlavou snahu.

Mám-li něco udělat, potřebuji vědět, PROČ to mám udělat, co se stane, když to neudělám a co konkrétně MI to přinese. Konzistentně. Srozumitelně. 

Vzpomínám si na výcvik s piloty – víte, že letecké společnosti nemají stejný postup na sdělování závad pasažérům během letu? Jedni je nechtějí sdělením uvést v paniku, tak radši mlží. Druzí sděluji a žádají o spolupráci. Chtěli byste slyšet, že letadlu hoří jeden motor a musíte nouzově přistát? I my pasažéři se v tom lišíme. Spousta nic slyšet nechce. Já ano. Jsem dospělá a chci zabojovat. Jak řekl Václav Havel: „Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že něco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“

Proto věřím v konstatování stavu klidně, trpělivě v podobě nahaté pravdy a zároveň představení východiska. Bolest bez léku nefunguje. Vysvětleme, co máme změnit a jaké chování naopak zůstává. Informujme k jistotě. Vše s pochopením, s úctou, laskavě, trpělivě, konsistentně a s přizváním ke spolupodílení a spolutvoření. Jestli nám uvěří je věc druhá. O tom příště..

Sdělujete svým lidem osobní lék? Jaký to v současné situaci ve vaší firmě je?

Bolest+lék= chci 

#selfworth #headandheart #leadership #sílazranitelnosti # changemanagement